Letohrádek sv. Vojtěch

Mlýn Fáčkúv má původ velmi starý, je totiž zapsán již kolem roku 1562 jako mlýn Turkův u nového obecního rybníka Šťastnovského, zřízeného na louce Pijavičníku a darovaného před tím obci roku 1559 Jáchymem z Hradce. Rod Fáčků tu mlynařil po dvě staletí. V pozdější době r. 1880 došlo k přestavbě objektu na sídlo Ladislavem Brdíkem. Objekt byl posléze přestavěn i na pilu a továrnu na pletené zboží (firma V. J. Smrčky). Firma Viléma Smrčky byla po II. světové válce zkonfiskována. Po roce 1950 do sídla se vzácným interiérem (štuky, fresky, mozaiky, krby, výtvarně pojaté prvky, mozaikové parkety atd.) přikazoval místní národní výbor nájemníky - dělníky z blízkého státního statku, kteří nebyli místní, nebyli zvyklí na obvyklý stupeň civilizace a svým způsobem užívání cenný dům zničili. Dům sice zůstal majetkem manželů Smrčkových, kteří zde nadále bydleli, ale MNV měl právo na „nadbytečné metry" jejich bydlení a proto mohl přikazovat byty dalším nájemcům.
V sousedství tohoto sídla provozovala Marie Smrčková se svým manželem pilu a továrnu na pletené zboží. Když byly tyto provozy a sousední pozemky přikázány do vlastnictví státu, nepokračovaly už v původní výrobě. Proto také přestaly využívat energii získanou z vodní turbíny. Sídlo i oba původní provozy stojí totiž ve středu území, na kterém byl vybudován systém vzájemně důmyslně propojených rybníků, náhonů, stavidel a podzemních kanálů. Jimi se dal na mnoho způsobů regulovat pohyb vody tak, že se využívalo její energie, ale také se znemožňovalo zamokření budov a pozemků. Systém byl natolik účinný, že i sídlo čp. 334, postavené v roce 1912 uprostřed vodnatého terénu bylo ve velmi dobrém stavu. Noví majitelé jednotlivé prvky vodního systému zlikvidovali, nechali zchátrat a znečistit. V důsledku toho se porušil vodní režim území a voda začala vzlínat zdivem sídla rok od roku výše. Byl zničen lokální zdroj pitné vody a sídlo se muselo připojit na veřejný vodovod. Marie Smrčková už nebyla schopna financovat všechny potřebné opravy, jejichž množství se stále zvětšovalo. Nájemné, které vybírala, bylo velmi nízké. Když její upozornění na výzvy příslušným podnikům a institucím nevedly k nápravě, vzdala své marné úsilí a sídlo s pozemky v r. 1970 prodala. Marie Smrčková zemřela 9. 10. 1986. Jejími jedinými dědičkami byly její dvě dcery, paní Eva Kraftová a paní Marcela Brabcová, které dostaly sídlo i pozemky zpět v restituci.
Letohrádek byl koupen na podzim roku 2008 v dezolátním stavu a od té doby na něm probíhá rekonstrukce. Od roku 2008 je zámeček s velikou pílí a úsilím šetrně obnovován do své původní dobové podoby. Kompletní rekonstrukce budovy, vybavení i venkovních prostor je realizována bez jakýchkoliv dotací, pouze svépomocí a za podpory rodiny a přátel. K zámečku vede jedno z ramen léčivého pramene sv. Vojtěcha a v přilehlém parku je restaurovaná socha stejnojmeného světce. Z tohoto důvodu byl zámeček a původní letní sídlo Viléma Smrčky přejmenován na Letohrádek sv. Vojtěcha.

Vznik muzea

Celá myšlenka vznikla během svatby Pavla Trávníčka pohádkového prince, která se konala u nás na Letohrádku sv. Vojtěch. Majitele Letohrádku sv. Vojtěch pana Pavla Beneše mrzelo, že sousedé v německém Moritzburgu u Drážďan mají každoročně výstavu k pohádce Tři oříšky pro Popelku, a tak došlo k nápadu vybudovat expozici v Čechách, přímo na Letohrádku sv. Vojtěch v Počátkách. Jednání v Německu začalo na podzim roku 2015. O tři měsíce později jsme začali jednat o zapůjčení kostýmů a věcí spojených s úspěšnou pohádkou, ke stálé expozici na Letohrádku sv. Vojtěcha. V tu chvíli již nic nebránilo tomu, začít budovat a tvořit. Výstava byla slavnostně otevřena 2. 7. 2016, za hojné účasti veřejnosti, doplněná o slavnostní přestřižení stuhy od pohádkového prince Pavla Trávníčka a jeho následné odpolední autogramiády, která trvala přes dvě hodiny.

Otevírací doba:

květen, červen so-ne 11:00 - 17:00,

červenec, srpen po-ne 11:00 - 17:00,

září, říjen, listopad so-ne 11:00 - 17:00

 

V případě zájmu o prohlídku mimo otevírací dobu, nás kontaktujte na tel. 561 034 834, 734 673 324 nebo v recepci hotelu. 

 

Na co se můžete těšit

- Na originální kostýmy
- fotografie
- rekvizity z filmu
- promítání filmu o natáčení pohádky
- i na Juráška s Rozárkou

 

Zvláštní poděkování patří

Pavlu Trávníčkovi
Monice Trávníčkové
NuArt Media, s.r.o.
Zámku Moritzburg
Barrandov Studio, a. s.

Hlavní architekt

Pavel Beneš